Změkčovat organismus lze různě. Záleží na tom, komu co vyhovuje. Hlavním úkolem změkčení je: organismus uvolnit, zahřát a nasytit vláhou. Toho je možné dosáhnout návštěvou vlhké parní lázně, suché sauny nebo horkou koupelí. Pro dehydrované a vysušené jedince je vhodnější horká lázeň a pro obézní suchá sauna. Všem ostatním postačí vlhká parní lázeň.
Uvedená procedura trvá 5 - 25 minut, přičemž je NUTNÉ ji zakončit krátkou (10 - 22 sekund) vlažnou nebo studenou sprchou. To hlavní, co potom musíte cítit, je uvolněné prohřáté tělo. Zmíněnou proceduru je třeba prodělat 3 - 5krát.
V některých případech jich je nezbytných více. Vše závisí na míře zanesení organismu a na charakteru vylučovaných nánosů. Denně nebo obden se podrobujeme vždy jedné proceduře. Záleží na možnostech a na individuální výdrži tepla.
Podle tibetské ajurvédy ke změkčení organismu velice dobře přispívá pití 20 g přepuštěného másla ráno nalačno a rovněž malá ranní masáž celého těla olejem. Následně se osprchujeme teplou vodou. Ovšem pozor! Pro obézní jedince s tučnou kůží a nadbytkem hlenu je to nevhodné! Jim více prospěje krátký běh zahřívající celý organismus, posilující oběh a vyloučení nánosů kůží.
Jakmile jsme organismus změkčili 3 - 5 procedurami, můžeme přistoupit k očistě tlustého střeva. Jak někteří hlásají, každou léčbu je třeba zahajovat rentgenem tlustého střeva a jeho očistou.
Nejjednodušším, nejdostupnějším a nejefektivnějším způsobem očisty tlustého střeva je KLYSTÝR. V souladu se starobylými medicínskými prameny jako je ajurvéda, klystýry pomáhají odstranit 80 % nemocí. Zmíněnou proceduru tedy berte velice vážně. Sám jsem vyzkoušel hodně nejrůznějších variant klystýrů (dávkování, periodicita, složení atd.). Díky těmto zkušenostem jsem si vytvořil vlastní přístup. Jak potvrdila praxe, ukázal se jako nejefektivnější.
Abyste vše plně pochopili, rozebereme si toto téma podrobněji. Základem je voda, která mechanicky vymývá obsah tlustého střeva, avšak nestačí na „připečené" výkalové kameny na stěnách. K ní se zpravidla přidává citrónová šťáva (nebo roztok kyseliny citrónové), jablečný ocet, slabý roztok hypermanganu nebo jiná antiseptika a byliny (heřmánek, vlaštovičník apod.). Uvedené látky částečně normalizují kyselé prostředí v tlustém střevu, výrazně působí na celé spektrum mikroflóry, „vysekávají" potřebné i nepotřebné mikroorganismy. Do jisté míry mohou mít na sliznici zhoubný vliv. Například vlaštovičník ji dost vysušuje. Co tedy dělat? Východisko se nabízí samo:
Hledat takovou látku, která umožňuje odtržení „nánosu";
Ingredience musejí normalizovat vnitřní pH a také cíleně ničit patogenní mikroflóru, aniž by zlikvidovaly potřebnou;
Nesmějí dráždit sliznici střeva.
Taková ideální látka se v přírodě vyskytuje a co víc, dokonce ji produkuje samotný organismus - jde o vlastní moč. Je ideální z libovolného hlediska.
1. Nejenže promývá tlusté střevo, ale díky větší koncentraci solí než v krevní plazmě (rozdíl může být až 150násobný!) a osmóze „vsakuje" vodu ze stěn tlustého střeva a dokonce z jeho okolí. Tak se nánosy, výkalové kameny a sliz z dutiny břišní odtrhují!
2. Moč má pH kyselého prostředí, přičemž v takové koncentraci, jež organismu vyhovuje nejvíce! Předávkování tudíž nehrozí, neboť každý potřebuje jinou. Jelikož jde o produkt samotného organismu, cíleně ničí vše patogenní v něm, aniž by se dotkl toho potřebného!
Tímto způsobem se výborně a BEZPEČNĚ obnovuje žádoucí prostředí a mikroflóra tlustého střeva. Mnohá zvířata, například ptáci, mají vylučování moči a exkrementů spojeno. Nezneklidňujte se tím.
3. Urina, tím spíše vlastní, v organismu nemůže nic dráždit. Naopak, podráždění odstraňuje a léčí! Strukturu vody v ní určuje sám organismus. Jsou v ní obsažena vlastní antiseptika, hormony, vitaminy a bílkoviny - tedy nejlepší prostředky obnovy sliznice v kterékoliv části organismu!
Ke klystýru lze využít jak vlastní moč, tak moč zdravých lidí. Především dětí stejného pohlaví.
Její efektivita je MNOHONÁSOBNĚ vyšší. Potřebujeme k tomu urinu řady lidí (žádoucí je příbuzných). Musíme mít 2 litry. Nalijeme ji do smaltovaného hrnce a bez pokličky vaříme tak dlouho, až zůstane jen 500 g. Tímto způsobem získáme unikátní prostředek, jenž se výrazně liší (v kladném smyslu) od kapalného prostředí našeho organismu. Mírně ji vychlaďte a teplou použijte na klystýr. Pokud jste si klystýry dávali již dříve, pak po tomto jediném dospějete k závěru, že jste vlastně nedělali vůbec nic, jelikož z vás může vyjít tolik „parády", o níž jste neměli ani tušení. Pocítíte neobyčejnou sílu uvedeného složení. Proč je tak účinné? Tento fakt lze vysvětlit několika faktory.
1. Samotná voda je zcela jiná. Získává superstrukturu. Zůstávají nejlepší kapalné krystaly odolávající žáru. Z výzkumů vyplývá, že náš organismus činí neuvěřitelně pevným vůči všem druhům nepříjemných účinků.
2. Koncentrace solí v této urině může stoupnout až 600násobně! Jde o neobyčejnou sílu, která z organismu nejen vstřebává vodu, ale díky výrazné hořké chuti z tlustého střeva strhává polypy a likviduje nejrůznější další patologické projevy. Podstatně se stimuluje stěna, peristaltika se objevuje sama od sebe.
Po jednom až dvou takových klystýrech se vytrácejí hlísty a jiní drobní živočichové, nicméně žádoucí mikroflóra zůstává NEDOTČENA!
3. Třebaže se následkem tepelného zpracování uriny ničí všechny organické látky, vznikají nové - neorganické, nebílkovinné, které jsou mnohonásobně silnější než hormony, vitaminy atd.!
Výsledkem zmíněných klystýrů je daleko rychlejší normalizace pH a mikroflóry, přičemž se obnovují nejen sliznice a peristaltika, ale současně se léčí hemoroidy, polypóza (výskyt několika polypů v jednom orgánu), paraproktitida (zánět kolem konečníku) a kolitida (podráždění až zánět tlustého střeva). A to není všechno. Díky vysoké „vstřebávací" schopnosti se do tlustého střeva z dutiny břišní dostává tekutina, která s sebou bere i hlen. Zásluhou toho odhazujete patologický sliz (jehož se lze zbavit jen dlouhodobým hladověním), který se „usadil" v ledvinách, slinivce břišní, na stěnách močového měchýře, v pohlavních orgánech atd. a potlačuje jejich životní aktivity. Jakmile sliz vyloučíte, všechny zmíněné orgány se „vzpamatují". Přesvědčíte se o tom sami. Svaly třísel, které následkem slizu slábnou a praskají, což považujeme za jeden z hlavních faktorů vzniku kýly, se zpevní. Ulehčí se vylučovacím soustavám, především nosohltanu. Tyto klystýry už použila řada lidí a přesvědčila se o jejich vysoké efektivitě.
Je nutné zachovat jistou opatrnost. Jestliže je sliznice tlustého střeva těžce zasažena, například vředovou kolitidou, pak teplá urina bude na začátku vyvolávat bolest. Jako byste se popálili. Vydržte to, nebo předtím použijte obyčejnou moč. Bolest svědčí o tom, že vše nepotřebné se odtrhuje a napadené místo se léčí. Zanedlouho se vytvoří nová zdravá tkáň a vy už nebudete nic cítit.
Zvláště bych rád zdůraznil, že není nutné okamžitě začínat s urinou vyvařenou na 1/4 původního objemu. Proceduru zahajte obyčejnou. Potom ji vyvařte na polovinu a teprve později na 1/4. Dále ji nevařte, jelikož struktura vody se z nejenergetičtějšího, šestistěnného hranolu změní na obyčejné mýdlo a efekt zmizí.
Rovněž je možná silná zpětná reakce organismu na zvýšenou energii, kterou tento klystýr přináší. Nadbytkem energie se váš organismus v prvních chvílích může „převracet" a vy se budete cítit velice špatně. Jde o to, že se vyrovnává rozdíl v jeho energetice. Kdo ho má největší, trpí nejsilnější zpětnou reakcí. Začnete-li pomalu, vše se vrátí do normálu.
Samotná procedura
Když už známe tyto zvláštnosti, popíšeme si samotnou proceduru.
Použijete-li vlastní urinu (doporučuji vám začít právě tou), vezměte 1 litr, bude-li převařená, pak začínejte se 100 - 150 g a postupně se dopracujte k 500 g.
Pokud se štítíte, osolte si vodu. Do 1 litru přidejte 2 polévkové lžíce kuchyňské soli.
V prvním případě (když používáme obyčejnou urinu) si vezměte nádobu určenou na klystýr, ve druhém (vyvařenou na 1/4 počátečního objemu) stačí obyčejná gumová hruška či stříkačka.
Technologie použití nádoby na klystýr je následující:
· nalijte do ní urinu a pověste ji do výšky nepřesahující 1,5 metru nad podlahou.
· Hadičku namažte olejem nebo vazelínou. Zmáčkněte ji, aby tekutina nevytékala (má-li kohoutek, uzavřete jej).
· Lehněte si na bok (pánev musí být výše než ramena), hadičku zaveďte do řitního otvoru do hloubky 25 - 50 cm. Uvolněte tlak a kapalinu postupně pouštějte do tlustého střeva.
· VAROVÁNÍ! Jestliže tlusté střevo vykazuje nějaké patologické změny či je přecpáno výkalovými kameny, hrozí, že tekutina se při rychlém vlévání bude tlačit zpět nebo roztahovat malou dutinku, jež je u zátky v podobě zácpy, přičemž tím vyvolá bolest.
· Aby k tomu nedošlo, kontrolujte tok a hadičku včas stiskněte. Podle toho, jak tekutina zácpou prochází, její proud zesilujte. Dýchejte pomalu, plynule, ale zhluboka - břichem.
· Při nádechu ho nafukujte a při výdechu stahujte. To vše vám umožní se vyhnout různým potížím a nepříjemnostem. Vaše tlusté střevo bude čisté, až se do něj dva litry kapaliny dostanou bez problémů za 30 - 40 sekund.
· Jakmile máte tekutinu v těle, lehněte si na záda a nadzvedněte pánev. Lepší je, uděláte-li stoj na ramenou nebo si dáte nohu za hlavu. V této pozici setrvejte 30 - 60 sekund. Navíc můžete zatahovat břicho. Díky tomu tekutina tračníkem sestupným pronikne do příčného.
· Následně si opatrně lehněte a obraťte se na pravý bok. Tekutina se z příčné části dostane do obtížně přístupného vzestupného tračníku a pak do slepého střeva.
Právě uvedená technika umožňuje stejně rovnoměrně propláchnout celé tlusté střevo. Dodržujte i detaily. Jsou prověřeny praxí. V opačném případě vypláchnete a ozdravíte pouze část tlustého střeva a patologické příznaky - zárodek budoucích chorob - necháte na jeho začátku, ve slepém střevu.
Proceduru je žádoucí provádět v kteroukoliv vhodnou dobu po vyprázdnění tlustého střeva. Starodávní léčitelé však doporučují věnovat se jí při západu slunce.
Jak dlouho klystýr držet? Léčitelé dávných dob radí od západu slunce do soumraku. Podle mého mínění na zádech klidně ležte 5 - 15 minut, pokud ovšem nebudete cítit silné nutkání na stolici. Jakmile tato chvíle nastane, jděte na záchod. Výhodou urinových klystýrů je, že se v organismu drží přesně tak dlouho, jak je nezbytné. Zpočátku po nich nutkání nastává rychle a je silné. Později, čím je tlusté střevo čistější, jsou intervaly delší. Neznepokojujte se tedy. Organismus ví nejlépe, kdy má stolici vypudit. Ostatně celý proces probíhá pod jeho přísnou kontrolou.
Schéma urinových klystýrů je následující:
S vlastní urinou (případně s urinou mladého zdravého člověka nebo, což je nejlepší, dětí) jednolitrové denně v průběhu jednoho týdne. Druhý týden si je dávejte obden, třetí vždy po dvou dnech, čtvrtý každý třetí den a pátý jednou týdně. Dále si je můžete dávat jednou za 1 - 2 týdny. Tento cyklus opakujte 2 - 3krát ročně, ve dnech jarní a podzimní rovnodennosti a také (zvláště teplé klystýry) v lednu a v únoru.
Co se týká vyvařené uriny, probíhá cyklus takto:
Začínejte s 100 g a po jednom dni dávku zvyšte o 100 g. Jakmile se dopracujete k 500 g, dejte si 2 - 4 klystýry a potom po jednom dni dávku postupně o 100 g snižujte, až se dostanete k výchozí, tedy ke 100 g. Poté si můžete dávat 100 -150 gramový klystýr jednou za 1 - 2 týdny:
Rovněž tento cyklus se opakuje jako předchozí a ve stejné době. V případě, že se objeví nějaké potíže, dávku nezvyšujte, nýbrž několikrát použijte stejnou a potom ji snižujte. V následujícím cyklu bude vše probíhat normálně.
Uvedu několik názorných příkladů použití urinového klystýru.
Příklady úspěšné svépomoci
Polypy v tlustém střevu
Sám jsem tímto neduhem trpěl. Vyzkoušel jsem spoustu klystýrů (včetně vlaštovičníkového, jenž některým lidem výrazně vysouší sliznici tlustého střeva, což vede ke zhoršení), avšak efekt byl nulový. Po prvních 2 - 3 malých klystýrech s urinou vyvařenou na 1/4 původní dávky polypy začaly vycházet samy. Neměl jsem při tom žádné nepříjemné pocity. Stejně se vyjádřili i lidé, kteří si je rovněž dávali.
Chronická paraproktitida
Těmito potížemi trpěl můj známý. Prodělal operace, avšak po nějakém čase se problémy obnovily. U hráze se mu udělal vřed velikostí pěsti a čekala jej další operace. Poradil jsem mu, aby si 2krát denně dával malé klystýry (100 - 150 g) z převařené uriny (na 1/4 původního objemu) a soustavně si z ní na hráz přikládal obklad. Po dvou týdnech bylo po problémech. Současně zmizel i chronický hemoroid. Známý vzpomíná, že první malé klystýry v trhlině a hluboko ve vředu vyvolávaly silné pálení. Jakmile vytáhly hnis, potíže rychle zmizely. Operace a další léčba odpadly. Uplynul rok a k recidivě nedošlo.
Zácpy, Místy, ztráta chuti a bolesti hlavy
Se slovy vděku za mnou přišel sedmdesátiletý muž (absolvent vysoké vojenské školy) a vyprávěl, že trpěl výše uvedenými neduhy. Když si přečetl mou práci o urinoterapii, dal si asi tři malé klystýry převařené uriny (tedy na 1/4 původního obsahu). To, co se s ním začalo dít, jej velice překvapilo. Doslova okamžitě z něj vyšlo několik velikých hlístů připomínajících ledek a chomáče slizu podobající se medúze. Poté střevo začalo pracovat samo, dostal chuti k jídlu, bolesti hlavy, jež ho léta trápily, vymizely.
Hlen v břišní oblasti
Přesvědčil jsem se o tom sám. Ztratily se příznaky, které se objevují před vznikem kýly (řezání ve slabinách při prudkém zvednutí 10 - 20kilogramové zátěže ze země); výrazně se zvýšila citlivost při pohlavním styku, pohlavní funkce se celkově zlepšily; z nosu přestal vytékat sliz; vytratila se chronická kolitida.
Mohl bych dál uvádět příklady překvapujících účinků urinových klystýrů (výborně se jimi léčí ženské potíže), ale myslím, že to stačí, abyste se o jejich obrovské efektivitě přesvědčili. Pokud vám z nějakého důvodu nevyhovují, můžete samozřejmě použít méně efektivní obyčejné: s kuchyňskou solí; s kyselinou citronovou (1 kávová lžička kyseliny na 2 litry vody); s jablečným octem: 4 - 6% (2 - 3 polévkové lžíce na 2 litry vody) a tak dále. Řiďte se návodem uvedeným o obyčejné uriny. Tyto klystýry lze vylepšit vodou získanou z tajícího sněhu či ledu, zahřátou na 38 - 40 ° C a jejím zmagnetizováním.